Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace

Jak postupovat při neuskutečněném plnění služeb?

V souvislosti s letošní pandemií a přijatými epidemiologickými opatřeními se stále častěji objevují dotazy na situaci, kdy vedení škol zaplatilo za hromadné školní akce např.  z FKSP a dalších zdrojů nemalé částky různým zprostředkovatelům prodeje vstupenek na kulturní akce, divadelní představení atd. Posléze pořadatelé nebo zprostředkovatelé  tyto akce s ohledem na hygienická opatření zrušili, ale vstupné nevrátili, ani již nijak nekomunikují a nenavrhují určité smírné řešení nebo východisko. 

Dotaz zní, jak toto jednání právně kvalifikovat a jak dále postupovat?

Odkazujeme zde na ustanovení § 2991 až 3005 občanského zákoníku, která souhrnně  upravují tzv. bezdůvodné obohacení, kdy uvozující norma říká, že : „kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále, že bezdůvodně se obohatí ten,  kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“.

V daném případě se bude jednat nejspíše o plnění z právního důvodu, který odpadl, řečeno slovy zákona. Jakkoliv oproti předchozí právní úpravě tohoto institutu ve zrušeném občanském zákoníku, doznalo bezdůvodné obohacení určitých změn, v základních konturách platí obdobně a bude tedy využitelná i velká část judikatury soudů, které se touto otázkou v minulosti zabývaly a tuto právní úpravu již aplikovaly a vyložily. Tzn. doporučuji nejdříve dotčený subjekt vyzvat písemně tzv. předžalobní výzvou k vydání bezdůvodného obohacení a pokud se nevyjádří nebo to přímo odmítne, nabízí se možnost využít formulářový návrh na vydání platebního rozkazu umístěný na portále ww.justice.cz případně některý ze vzorů a takový subjekt zažalovat.