Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace

Stravné nebo stravenka?

Článek se zabývá rozdíly v nárocích zaměstnanců při poskytovaní stravného v rámci cestovních náhrad a příspěvku na stravování.

Stravné vzniká při pracovní cestě. Zaměstnanec má na něj zákonný nárok při splnění podmínek uvedených v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen ZP), zaměstnavatel je tedy poskytovat musí. Zaměstnanci zpravidla přísluší stravné při tuzemské pracovní cestě trvající alespoň 5 hodin (podle § 163 a dalších ZP). Stravné se snižuje v případě zaměstnanci bezplatně poskytnutého jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře během této pracovní cesty. Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti mu toto stravné poskytnout (§ 346c ZP).

Stravenka (příp. příspěvek zaměstnavatele na závodní stravování). Povinností zaměstnavatele je umožnit zaměstnancům stravování (podle ustanovení § 236 odst. 1 ZP). Cenově zvýhodněné závodní stravování není nárokové ze zákona, ale jen za podmínek daných kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Lze čerpat zároveň oba nároky? Souběh obou nároků se nevylučuje, avšak daňovou uznatelnost cenově zvýhodněného závodního stravování v den, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, řeší zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP). Aby byl uplatněn příspěvek na stravování jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, musí být splněny podmínky obsažené v bodě 4  § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tj. že přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny      a zaměstnanci v průběhu směny nevznikl nárok na stravné podle ZP. Obě uvedené podmínky musí být splněny současně.

Příklad:

Pracovní doba zaměstnance je stanovena od 7:30 do 16:00.

a) Situace: zaměstnanec pracuje v práci od 7:30 do 12:00, poté odjede na pracovní cestu do 16:00. Řešení: zaměstnanec splnil podmínku přítomnosti v práci min. 3 hodiny, tj. náleží mu stravenka, ale pracovní cesta byla kratší než 5 hodin, tj. nenáleží mu stravné.

b) Situace: zaměstnanec pracuje v práci od 7:30 do 10:50, poté odjede na pracovní cestu do 16:00. Řešení: I když zaměstnanec splnil podmínku přítomnosti v práci min. 3 hodiny, nenáleží mu stravenka, protože mu v průběhu směny vznikl nárok na stravné dle ZP,          tj. náleží mu pouze stravné.

c) Situace: zaměstnanec pracuje v práci od 7:30 do 10:45, poté odjede na pracovní cestu do 17:00. Řešení: zaměstnanec splnil podmínku přítomnosti v práci min. 3 hodiny, tj. náleží mu stravenka, pracovní cesta byla delší než 5 hodin a nárok na stravné již nevznikne v průběhu směny, tj. náleží mu i stravné.