Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace

„Jsme Základní a mateřská škola XY“. Může do školské rady volit i pedagog mateřské školy (má tedy tzv. aktivní volební právo)?

V praxi se tento druh dotazu, tzn. na postup při volbě členů školské rady v případě, kdy právnickou osobu vykonávající činnost školy a školského zařízení tvoří více druhů škol (např. základní a mateřská škola jako tomu je v daném případě) objevuje celkem často. 

Jak je zřejmé z ustanovení § 167 školského zákona, zřizuje se školská rada při základních, středních a vyšších odborných školách. Logickým výkladem dotčené zákonné normy lze jednoznačně dospět k závěru, že se jedná o orgán, který   není  určen k podílu na správě právnické osoby jako takové nebo jako celku, ale výslovně na správě konkrétního druhu školy (v uvedeném případě tedy toliko základní školy), která je součástí této právnické osoby.

Z ustanovení o způsobu volby členů školské rady, tedy § 167 odst. 2 školského zákona plyne, že aktivně volit mohou pouze pedagogičtí pracovníci základní školy. Pedagogičtí pracovníci mateřské školy se v daném případě volby  n e ú č a s t n í. Oprávněnými voliči jsou tedy jen pedagogové školy základní.

Nicméně nad rámec dotazu se dodává, že je potřeba reflektovat  pozdější novelu školského zákona, která připustila a výslovně upřesnila výčet kandidátů na členy školské rady volené za pedagogy výhradně jen z okruhu pedagogických pracovníků majících pracovněprávní vztah k právnické osobě vykonávající činnost dané školy. Nelze tedy připustit zvolení pedagoga, který není zaměstnancem dané právnické osoby, při níž bude školská rada působit.

Existuje i omezení ve vztahu k pedagogickým pracovníkům vyplývající z odstavce 3 citovaného ustanovení, podle něhož pedagogický pracovník příslušné školy nemůže být zvolen do školské rady zákonnými zástupci žáků, ani nesmí být jmenován zřizovatelem. Totéž je potřeba spatřovat a vztáhnout i na situaci, kdy pedagogický pracovník školy je sám zákonným zástupcem žáka školy nebo se jako zastupitel obce angažuje v orgánech zřizovatele. V tomto ohledu lze vysledovat pravděpodobný záměr legislativce zamezit tzv. konfliktu zájmů, který by zde vznikal v situacích, kdy pedagog školy pro účely volby  (byť v popsaném případě pasivní ne aktivní) do školské rady vystupuje ve „více rolích“.