Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace
CzechEnglishFrenchGermanPolishUkrainian

Poradenství

Finanční prostředky, které jsou poskytovány na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), lze využít v rámci možností stanovených obecně v § 160 odst. 1 školského zákona. Co se týče dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, je o něm ve výše zmiňovaném paragrafu konkrétně pojednáváno. Jak je ale možné se dívat na nepedagogické pracovníky?

Vycházejme z § 160 odst. 1 písm. a), c) a d) školského zákona, tzn. že přímé výdaje na vzdělávání lze v souladu s tímto ustanovením použít mimo jiné na „ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů„. Zde by bylo možné zahrnout rovněž vzdělávání zaměstnanců. V případě, že se zaměstnanec účastní školení k prohlubování kvalifikace, což vyplývá z pracovně právních vztahů, jde o náklady hrazené z přímých výdajů organizace. Je třeba dále upozornit, že musí jít o hlavní činnost organizace. Náklady spojené s doplňkovou činností nelze hradit v rámci prostředků určených pro hlavní činnost. Za zmínku také stojí, že zákon nerozlišuje v případě pracovněprávních vztahů pedagogické a nepedagogické pracovníky.

Častý a opakovaný dotaz z řad ředitelů škol zní takto, cituji : „Zaměstnanec si opakovaně „vybírá“ půlden dovolené, a to vše v průběhu 1 kalendářního měsíce. Je tento postup správný? Chování zaměstnankyně narušuje výrazně chod a provoz školy, zasahuje do plánování, prostě působí nežádoucím způsobem a komplikuje věci. Musím takovouto žádost o dovolenou schválit?“

Odpověď: Podle zákona ( viz. ustanovení § 217 a násl. zákoníku práce ) určuje čerpání dovolené až na nepatrné výjimky z a m ě s t n a v a t e l, s možnou ingerencí, pokud jde o její plánování, odborové organizace. Již z pojmu „dovolená na zotavenou“ vyplývá, že aby tento institut měl smysl a došel svého naplnění z hlediska regenerace psychických a fyzických sil zaměstnance, měl by být, v souladu s názory psychologů, čerpán minimálně ve čtrnáctidenních blocích; jinak ztrácí svůj význam. Navíc připomínám v podmínkách školství neopominutelný právní předpis, jímž je Pracovní řád pro pracovníky školství vydaný jako vyhláška č. 263/2007 Sb., na základě přímého zákonného zmocnění v § 306 odst. 1 a 5 zákoníku práce Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, který výslovně uvádí a zakotvuje, že pedagogičtí pracovníci přednostně čerpají svou dovolenou v průběhu letních prázdnin, což je logické i s ohledem na její rozsah a problematické čerpání právě během školního roku, kde může způsobovat jak škole, žákům, tak také ostatním kolegům četné potíže a nepříjemnosti. Doporučuji tedy zohlednit při rozhodování o těchto žádostech v prvé řadě nastíněné právní, ale i zmíněné psychologické hledisko.“

Dle § 12 vyhlášky o FKSP lze zaměstnanci přispívat na penzijní připojištění, nejvýše však 100 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit ze svých zdrojů.

Platnost omezení „max. 100% částky, kterou si zaměstnanec spoří“ je od 1. 7. 2021. S tím souvisí i povinnost zaměstnavatele (školy) zajistit dodržení podmínky. Někdy však daná záležitost není v praxi vůbec jednoduchá. Zaměstnanec přinese na začátku kalendářního roku „potvrzení“ z penzijní společnosti o souhlasu s příspěvkem od zaměstnavatele, pak ovšem může dojít u zaměstnance k pochybení a jeho platby neodchází a škola o tom není nijak informována. A tím vzniká pro školu problém.

Jak si zaručit správný postup při platbě penzijního připojištění za strany zaměstnance a tím i neporušení vyhlášky o FKSP ze strany zaměstnavatele?

 Doporučuji si v rámci pravidel čerpání FKSP stanovit, že zaměstnanec bude povinen na konci příslušného kalendářního roku předložit roční výpis jeho splátek. Pokud se z příslušného dokumentu zjistí, že si zaměstnanec adekvátní částku nespořil, musí příspěvek z FKSP vrátit.

1) Dle § 122 odst. 2 školského zákona se žákům poskytuje školní stravování ( tzv. dotovaný oběd) po dobu jejich pobytu ve škole.

2) Dle § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů je stanoveno:

První den neplánované nepřítomnosti strávníka ve škole nebo školském zařízení se pro účely této vyhlášky považuje za pobyt  ve škole nebo školském zařízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že za „pobyt ve škole“ se považuje jakýkoli první den neplánované nepřítomnosti strávníka. Nelze situaci zužovat např. pouze na „nemoc“.

ŠKOLA

Pokud nebude FKSP do konce kalendářního roku vyčerpán z pohledu organizace (školy), zůstatek se převádí do následujícího roku, tzn. o nic nepřijdete.

ZAMĚSTANCI

Pokud zaměstnanec nevyčerpá rozpočtovanou částku v daném roce, NEMÁ nárok na žádné převedení do dalšího roku, jeho možnost čerpat stanovené benefity zanikají. Pokud zaměstnanec požaduje např. zaplacení rekreace, která se uskuteční až následující rok, je možné mu takovou rekreaci poskytnout ze současného rozpočtu, ale musí být zaplacena v tomto kalendářním roce. Tedy předmětné  pro FKSP je termín zaplacení, nikoli realizace skutečného benefitu.

V poslední době se poměrně často vyskytují dotazy, který lze ve zhuštěné podobě vyjádřit takto : jaké jsou právní možnosti ředitele mateřské školy ( může však jít také o základní školu apod.) v případě, kdy žák podle názoru  zkušenosti pedagoga(ů) vykazuje známky zaostávání, zanedbávání, týrání respektive zejména, kdy existuje podezření z psychického postižení. Jsou to situace, kdy tedy je v jeho bytostném zájmu, ale také v zájmu jeho okolí,  společnosti, aby se takový(é) problém(y) odborně řešil(y)? Tuto situaci lze ještě dále členit podle toho zda rodič(e) jsou vstřícní a nápomocní nebo jakoukoliv intervenci odmítají a problémy popírají nebo bagatelizují, což není zřídkavý případ. Bohužel druhá skupina v praxi převládá, protože rodiče mnohdy tento stav pociťují jako určitou svého druhu „pohanu“ anebo prostě nekomunikují vůbec.      

Ve shora popisovaných souvislostech, kde ovšem skutkový substrát může být, co do výchozí situace značně širší a barvitější, je potřeba z právního hlediska poukázat a upozornit v prvé řadě vedoucí pracovníky ve školství na dikci ustanovení § 16a odst. 2 školského zákona, který uvádí, že : „vyžaduje-li to zájem dítěte nebo nezletilého žáka, doporučí škol nebo školské zařízení zákonnému zástupci, aby vyhledal pomoc školského poradenského zařízení. Škola spolupracuje před vydáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména zejména se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí.“ A na tomto místě přecházíme ještě k bezprostředně související právní úpravě obsažené mj. v § 12 odst. 1 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb. ( o sociálně-právní ochraně dětí ), který přímo stanoví rodičům prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností  p o v i n n o s t  využít odbornou poradenskou pomoc ve školském poradenském zařízení. Tuto obdobnou povinnost může uložit rodičům dítěte nebo jiným osobám odpovědných za jeho výchovu dokonce i soud, a to na základě rozsudku podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. d) citovaného zákona v případě, že tak neučinili rodiče dobrovolně podle výše uvedeného postupu.      

V probíraných intencích poukazuji ještě pro jeho důležitost na ustanovení § 6 písm. a) až h) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění všech doplňků a novel, které vymezuje pojem a situaci tzv. „ohroženého dítěte“, z níž plynou konsekvence a povinnosti pro školu a potažmo i rodiče dítěte.      

Aplikace a interpretace všech citovaných ustanovení zákonů a souvisejících právních předpisů by si jistě zasluhovaly podstatně obšírnější komentář a výklad, nicméně v praxi se často setkávám s tím, že ředitelům škol není znám ani předestřený základ právní úpravy a její vzájemné provázání, na jejíž rámec alespoň v této stručné podobě odkazuji. Současně vybízím a apeluji především na vedoucí pracovníky ve školství k detailnímu prostudování těchto nadhozených právních norem s cílem, řádně si je osvojit. Další případně i z toho plynoucí dotazy, konkretizaci i precizující diskusní příspěvky je možné vznést a rozebrat například v rámci probíhajících metodických poraden a ostatních vzdělávacích akcí pod záštitou a hlavičkou KVICu.

Jistě ve vás slovo wellbeing vyvolává pocit, že je třeba zaměstnancům zlepšit pracovní prostředí.

Dle § 5 vyhlášky o FKSP lze přispívat na pořízení majetku pro kulturní a sociální potřeby zaměstnanců. Musí se ovšem jednat o majetek, který nejsme povinni zaměstnancům zajistit v rámci pracovně-právních vztahů. Takže na možnost pořizovat z FKSP židle, stoly, počítače apod. zapomeňme. Popravdě nám toho moc nezbývá. Velmi často je od kolegů kvitováno pořízení kávovaru do sborovny. To je z FKSP přípustné. Bohužel však náklady spojené s pořizováním kávy již není možné hradit z FKSP. Takže platí: „kávovar ano, kafé NE“.

Přihlaste se na webinář FKSP aktuálně po novele a dozvíte se víc. Termín 26. 11. 2022 od 14:00 h, bližší informace a přihláška zde.

Prvotním principem FKSP je poskytování „benefitů“ v nepeněžní formě.

Některé, vzhledem k jejich povaze, nelze poskytnout nepeněžním plněním.

Výjimkou z nepeněžitého plnění jsou:

– peněžitý příspěvek na stravování,

– sociální výpomoci, sociální zápůjčky,

– dary.

Nepeněžní forma znamená, že zaměstnanci v žádném případě nemohou být předány peněžní prostředky. Pokud jde ale např. o poukaz, vstupenky, lze se na ně také dívat jako nepeněžní plnění. Zde se předpokládá, že za ně dostane zaměstnanec poskytovanou službu nebo zboží (samozřejmě věcně musí korespondovat s možnostmi stanovenými vyhláškou FKSP).

„V rámci monitoringu zajímavých a důležitých judikátů českých soudů – kromě jiného i v oblasti pracovního práva – využitelných anebo směrodatných zejména pro ředitele škol a školských zařízení upozorňuji na čerstvý rozsudek Krajského soudu v Ostravě č.j. 16 Co 76/2022-242 vydaný dne 31. srpna 2022 a doručený účastníkům v nedávné době, v němž rozhodl jako soud odvolací ve věci žaloby proti neplatnosti výpovědi pedagožky na nejmenované škole v Moravskoslezském kraji. Jde o velmi obsáhlý rozsudek, kdy z důvodů úspornosti by nebylo praktické citovat z něj obsáhlé pasáže, významný je závěr, vodítko a právní stanovisko, k němuž odvolací senát dospěl, který by měli mít na zřeteli všichni ostatní zaměstnavatelé, na prvém místě ředitelé škol. V projednávaných skutkových souvislostech soud uvádí, že „v přezkoumávané věci byl důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, že se žalobkyně opakované nedostavila do zaměstnání, neprokázala ani žádnou překážku v práci, přičemž neodpracovala dohromady 15 dnů. Žalobkyně se bránila tím, že s předchozí ředitelkou byla domluvena na rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte, když v rozhodném období, v němž se měla dostavit do zaměstnání, k čemuž byla vyzvána, tato doba ještě neuplynula. Soud uvádí, že je sice pravdou, že podle § 196 zákoníku práce lze rodičovskou dovolenou čerpat do 3 let věku dítěte, na stranu druhou spolu mohou zaměstnanec a zaměstnavatel uzavřít dohodu o tzv. neplaceném volnu i pro dobu po dosažení tří let věku dítěte, jako se tomu stalo i v projednávaném případě, přestože tak učinila předchozí ředitelka a nová situaci tzv. „zdědila“. Soud přitom v rozsudku dodává, že přitom není podstatné, zda účastníci nepřítomnost zaměstnankyně v práci v písemné dohodě správně kvalifikovali. Jinými slovy vyjádřeno, je-li dohoda o rodičovské dovolené uzavřena do 4 let věku dítěte, tak není v rozporu s projevenou vůlí stran, pokud nepřítomnost zaměstnankyně v práci do dosažení 3 let věku dítěte bude kvalifikována jako rodičovská dovolená podle § 196 ZP a zbývající doba do dosažení 4 let věku dítěte jako překážky v práci na straně zaměstnance bez nároku na náhradu mzdy (platu). Jestliže se tedy zaměstnanec na výzvu do práce nedostaví, nejedná se o porušení právní povinnosti vztahující se k jim vykonávané práci. Pro takovou dohodu není stanovena žádná zvláštní forma a lze ji proto v souladu s § 559 a § 1756 občanského zákoníku uzavřít v jakékoliv formě. Uzavřená dohoda tedy pak zaměstnance i zaměstnavatele zavazuje, a to bez ohledu na následné změny ve vedení (statutárním zástupci) zaměstnavatele a lze ji změnit popř. zrušit  jen se souhlasem všech stran, uzavírá senát Krajského soudu v Ostravě“. Připomínám znovu skutečnost, kterou jsem mnohokrát zdůrazňoval na akcích pořádaných pod záštitou KVICu,  a to –  že  na pracovněprávní vztahy je aplikovatelný vedle zákoníku práce jako primárního pramene práva v této sféře i občanský zákoník a aby ředitelé škol tento moment měli na zřeteli. Doporučuji tedy všem vedoucím pracovníkům, aby věnovali stanovisku vyjádřeném v citovaném rozsudku maximální pozornost, aby tyto situace adekvátně právně hodnotili, důsledně aplikovali a promítali v praxi. Více případně v rámci diskuse na probíhajících metodických poradnách.

Charakteristika:

Ukrajinský asistent pedagoga je zejména podporou cizinců při výuce a pomocí při organizaci výuky. Může být v MŠ, ZŠ, SŠ a konzervatoře s výjimkou MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení, zřizovaných krajem, obcí, svazkem obcí. Je financován dle § 161 odst. 7 ŠZ ze SR (kromě PO a ES) na období 1. 9. – 31. 12.2022. Pracovní poměr je u něj sjednán na dobu určitou do 31.12. 2022. Finanční prostředky dostávají jen školy, které si o něho požádali v rámci mimořádného šetření v 9/2022 (zdroj: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/prezentace-k-instruktazim-pam-2022).

Vykázání v P1c-01:

V oddíle IVa.  –  vykazuje se ZF (zdrojem financování) 11 a kód profese 4 (asistenti pedagoga s výjimkou asistentů pedagoga pod kódem 0).

V oddíle IVb. A IVc. – se NEVYKAZUJÍ!

Pozn. Vychází se z metodického pokynu pro vyplňování P1c-01 (https://www.msmt.cz/file/58367/), kde je definováno, že pro oddíl IVb. (potažmo IVc.) se vykazují PPČ pouze pro vybrané profese a profese 4 tam NENÍ!