Vydejte se s námi prozkoumat místo, které se před necelými 200 lety stalo domovem našich krajanů, a kde se v podstatě zastavil čas. Pojďte objevit kouzlo tamní přírody, poznat zdejší historii a nahlédnout do běžného života místních obyvatel. V neposlední řadě se nechat inspirovat do svých výukových hodin a navázat nová přátelství.
|
P R O G R A M |
|
|
Pátek |
odjezd z Ostravy okolo 18:00 h Trasa autobusu – Ostrava - Brno – Bratislava – Budapest – Szeged – Timisoara (nástupní místa se mimo Ostravu domlouváme v Novém Jičíně, Prostějově, Olomouci a Brně). |
|
Sobota |
1. den – příjezd do nejstarší dochované české vesnice Svatá Helena, která je umístěna kousek od Srbských hranic a byla založena v letech 1824–1825. Jedná se o jednu z šesti českých vesnic, které se nacházejí na jihu Banátských hor nad Dunajem. Pěší výstup na vyhlídku nad Dunajem (asi 5 km). Odtud se naskýtá úchvatný pohled po krajině Banátských hor, kde se nachází jeskynní systémy, hluboké soutěsky a protékající řeka Dunaj, která úchvatnou scenérii dokresluje. Z tohoto místa lze krajinu komplexně obhlédnout a zhodnotit její specifický ráz, a to hlavně s ohledem na přítomnost četných krasových oblastí. Oblast je, mimo jiné, bohatá na nejrůznější geomorfologické prvky jako např. jeskyně, závrty či propasti, dále se pak krajinný charakter odráží v místní fauně a flóře, kteří spolu dohromady vytváří jedinečný ekosystém. Vyhledávaným místem je Kulhavá skála, která se tyčí nad potokem Ali Beg. U její paty leží rozlehlá jeskyně Vranovec, kde je, dle místních lidí, klima velmi vhodné pro astmatiky. Reliéf terénu a geologické podloží (zejména vápencové) místy podmínilo značnou bohatost půd lesních ekosystémů. |
|
Neděle |
2. den – pěší přesun do největší zdejší české vesnice Gernik (asi 15 km), kde se kromě tradičního zemědělství nově rozvíjí agroturistika. Místo je známe také tím, že v letech 1856–1858 zde byl postaven první český kostel v Banátu. Vysvěcen byl na svátek sv. Havla k poctě sv. Jana Nepomuckého. V roce 1837 zde žilo 1400 obyvatel, což byla tehdy nejpočetnější česká komunita v Rumunsku. Na cestě do Gerniku se nachází krasová jeskyně Turecká díra. Ta je známá svým rozlehlým dómem, kterým protéká potok a vyskytuje se tady kolonie kaloňů. Jedná se o jedno ze vzácných míst, kde přežívají chráněné druhy organismů. Mimo to je opředena mnohými legendami. Krajina spadá do karpatské soustavy Rumunské Západní Karpaty, která je známa svou charakteristickou biodiverzitou. V našem sledovaném území se vytvořila různorodá a bohatá mozaika přírodních podmínek. Jih Banátu má teplejší podnebí než v jiných rumunských pohořích, jsou zde teplomilná společenstva, listnaté lesy (výskyt habrových až teplomilných doubrav). Obecně se dá říct, že v nižších polohách se zde vyskytují společenstva habrových doubrav (okolí Svaté Heleny, Gerniku) a ve vyšších pak společenstva bučin (okolí Rovenska). V současnosti zde nacházíme mozaiku sadů, polí, luk a pastvin. S rostoucí vzdáleností od vesnice pak plynule přechází v pastevní step, pastevní les |
|
Pondělí |
3. den – pěší přesun do nejvýše umístěné české vesnice Rovensko, která se nachází ve výšce 750 m. n. m (asi 15 km). Vesnice byla založena roku 1827 a za zmínku stojí místní římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který pochází z roku 1922. Díky své odlehlosti si tady jazyk nejvíce zachoval svůj původní ráz a není tolik ovlivněn rumunštinou či srbštinou. Tato trasa vede nejčastěji polními cestami, kdy otevřená krajina odhaluje další své charakteristické krásy, které jsou navíc konfrontovány s lidskou přítomností např. v podobě fungujících vodních mlýnů. Jedná se o soustavu pěti tzv. vodenic (dřevěných vodních mlýnků, v současnosti stále udržovaných a používaných na mletí mouky. Cestou se musí zdolat několik lávek přes potoky a v údolí se vyskytují také vodopády. Přítomnost vody opět dokresluje specifičnost zdejší bioty. Místa s lesními porosty jsou vhodné k uskutečnění aktivit lesní pedagogiky, jehož prvotní herní charakter má mnohem hlubší význam v poznání a často i chápání lesa jako takového, a také jeho místo |
|
Úterý |
4. den - sestup do rumunské vesnice Sichevita (asi 12 km). Následovat bude přejezd autobusem na Eibenthal. Okolí vesnice Eibenthal bylo dříve hustě porostlé tisy (odtud také vznikl název obce – Tisové údolí), ale dnes již v okolí žádný prakticky nenajdeme. Podobně skončila i těžba černého uhlí – antracitu. Jeho poměrně ještě bohaté zásoby leží dosud pod povrchem, ale dnes již jeho těžba neprobíhá. V dole Baia Nouă pracovala většina mužů z Eibentálu a přilehlé dělnické kolonie Baia Nouă ("Ujbánie"). Důl byl uzavřen v roce 2006 po tragické nehodě, kdy byli zavaleni dva horníci. Některé části technického vybavení dolu pocházely z předválečného Československa. Vytěžený antracit se dříve dopravoval z dolu k Dunaji úzkorozchodnou železničkou. Ta byla koncem 60. let zrušena a dnes v její v původní trase vede nově opravená přístupová cesta do obce. Zamyšlení a diskuse směřující k problematice obživy obyvatel tohoto regionu, protože jejich možnosti jsou velmi omezené a často prakticky závislé na jedné či dvou aktivitách. S tím souvisí také demografická situace obyvatel, která má klesající tendenci. snídaně u krajanů, sestup do rumunské vesnice Sichevita (12 km), přesun autobusem na Eibenthal na základnu U Medvěda, večeře od krajanů, spaní u krajanů |
|
Středa |
5. den - podniknutí výletu do římských lázní Baile Herculane (asi 70 km). Herkulovy termální lázně jsou známé už od 2. století, kdy zde vládli Římané. Nejlepší léta zažily v 19. století, kdy byly součástí Rakouska-Uherska. Město leží v údolí řeky Cerna, do které vyvěrá řada pramenů. Dnes se znovu zvedají z trosek privatizace. Tady proběhne prohlídka historického centra a termálních lázní nebo bude uskutečněn výstup na Domogled 1105 m. n. m. Vrch se tyčí nad Herkulovými lázněmi a z hlediska krajinářského je neobyčejně působivý. Vyskytují se tady vápencové srázy, na které roste místní varieta borovice černé. Okolí Domogledu, údolí Cerne, patří k nejbohatším botanickým lokalitám Rumunska, včetně několika endemitů jižních Karpat. Vše se bude odvíjet od počasí. Kraj neoplývá pouze přírodními krásami, ale má také svou bohatou historickou stránku. Tu lze částečně spatřovat na dochovaných památkách a v architektuře jednotlivých sídel. |
|
Čtvrtek |
6. den – přesun autobusem k jeskyni Ponicova (asi 15 km). Tato jeskyně je skoro 200 m dlouhá, nachází se poblíž střediskové obce Dubova a vyúsťuje přímo do Dunaje. Samotná jeskyně pak leží přímo na potoce Ponicava. Jeskyni vévodí rozlehlý dóm o výšce okolo 20 m. Posledních 30 metrů jeskyně je zatopeno, ale je možné proplavat až do Dunaje. Nedaleko je jeskyně Veteránů. Celá oblast je proslavená boji císařského vojska s Turky v 18. století a píše o ní Alois Jirásek ve své povídce "Na krvavém kameni". Projitím přes krápníkovou jeskyní se dojde až přímo k Dunaji. Čekající lodě umožní následně proplutí dunajskou soutěsku Cazanele Mare. Cazanele Mici ("Malé kotle") je první část soutěsky sevřená vápencovými horami Ciucaru Mic na rumunské a Mali Štrbac (626 m) na srbské straně a je dlouhá 3,6 km. Při výjezdu ze soutěsky je na pravé, srbské straně, nad vodní hladinou umístěna "Tabula Traiana", což je nápis zaznamenávající údaje o stavbě římské silnice do Dácie v rozmezí let 33 př. n. l. a 106 n. l. Na protější, rumunské straně u ústí potoka Mraconia, vytesali horolezci do strmé, 110 m vysoké skály, obří reliéf tváře dáckého krále a vojevůdce Decebala. Reliéf je vysoký 40 a široký 20 m a navrhl jej mladý rumunský sochař Condarcea, který žije v Itálii. Cazanele Mari ("Velké kotle") je druhá část soutěsky. Je dlouhá 3,8 km a sevřená mezi horami Ciucaru Mare a Veliki Štrbac (768 m). V nejužším místě je šířka vodní hladiny jen 170 m, zatímco před vjezdem do soutěsky se poblíž obce Sviniţa vodní hladina rozšíří téměř na 2 km. Výstup na vyhlídku nad soutěskou a návrat na Eibenthal odpočinkový den, snídaně, autobusem přesun k jeskyni Ponicova (15 km), průchod krápníkovou jeskyní až do Dunaje, kde budou čekat lodě a proplují s námi dunajskou soutěsku Cazanele Mare, poté výstup na vyhlídku nad soutěskou, návrat na Eibenthal, večeře od krajanů, spaní u krajanů |
|
Pátek |
7. den– navštívení místní školy a hřbitova. Odjezd do České republiky je naplánován na 17 hodinu. |
|
Sobota |
dopoledne návrat do ČR (výstupní místa budou upřesněna) |
Veškeré výlety probíhají „na lehko“, kdy nám dodávka či terénní vůz odveze na cílovou stanici všechny těžké batohy atd., vy tak jdete jen se svým příručním batůžkem. Je třeba počítat s tím, že většinu dne budeme trávit venku v terénu.
Základní cestovní připojištění si zajišťuje každý individuálně.
Strava bude ve formě polopenze (snídaně dle krajanů + čaj, večeře - polévka, druhé jídlo + voda). V čase obědů budeme v terénu, takže místo obědů bude stačit vlastní svačina, ovoce, sladkost atd.
