Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, příspěvková organizace

Aktuality

od 19. 3. 2026
80 vyučovacích hodin
PhDr. Jana Poche Kargerová, Ph.D.,
PhDr. Petra Vallin, Ph.D.
kurz je bezplatný

Wanda je unikátní technika moderované skupinové reflexe, která umožňuje účastníkům řešit problémy každodenní pedagogické praxe. Cílem Wanda je posílit profesionální růst a výkon celého školního týmu. Wanda propojuje individuální zájmy pedagogů se zájmy školy, zvyšuje profesionalitu, umožňuje pedagogickému týmu řešit situační problémy, ale i problémy procesní a hodnotové.

Výcvik umožní účastníkům objevit a hlouběji prozkoumat tuto metodu a její jednotlivé fáze a získat facilitátorské dovednosti, které jim v budoucnu umožní efektivně vést skupinové reflexe Wanda, ať už individuálně, či v tandemu ve školním prostředí. Výcvik, který je zakončen praktickou zkouškou.

Určeno pro pedagogy ZŠ nebo SŠ s absolvovaným mentorským výcvikem.

Obsah kurzu:

  • Metoda Wanda a její východiska, důležitost supervizí v pomáhajících profesích
  • Facilitátorské dovednosti v dílčích fázích setkání Wanda
  • Fáze výběru případu a formulace učící se otázky
  • Fáze perspektiv a možnosti jejího pojetí
  • Fáze návrhy, nápady, doporučení
  • Intenzivní facilitátorský trénink setkání Wanda s reflexí
  • Metoda Wanda a její využití

Termíny:

  • 19. – 20. 3. 2026, Ostrava, Na Hradbách 27
  • 14. – 15. 5. 2026, Ostravice, Sepetná
  • 4. – 5. 6. 2026, Ostravice, Sepetná
  • 1. – 2. 10. 2026, Ostrava, Na Hradbách 27
  • 26. – 27. 11. 2026, Ostrava, Na Hradbách 27

Podmínky účasti:

  • absolvovaný mentorský výcvik (dokládá se kopií certifikátu společně s přihláškou a motivačním dopisem)
  • aktivní zapojení
  • v případě zařazení do kurzu je nutné jej absolvovat celý

Svou přihlášku doplňte motivačním dopisem, ve kterém popište svou mentorskou zkušenost (jak využíváte dovednosti v praxi), jaká je vaše osobní motivace (na základě čeho se hlásíte, proč se chcete zúčastnit, co očekáváte, že vám metoda přinese do profesní praxe, jaké hodnoty podporuje/přináší WANDA a jak souvisí s vašimi profesními hodnotami). Jaké kroky podniknete pro splnění podmínek účasti.

Užitečné odkazy pro vás:

TPA – Inovační centrum pro transformaci vzdělávání, reg. č. CZ.10.03.01/00/22_003/0000072

V prosince uplynulého roku vydal Ústavní soud ČR významné rozhodnutí s potencionálně bezprostředním dopadem do oblasti regionálního školství, přesněji řečeno základních škol takového druhu, že vnímám nutnost jej nepřehlížet a touto cestou ho přiblížit. To platí zejména ve spojení s loňskou novelou školského zákona, kdy zmíněná nově přijatá právní úprava opětovně posunula zápisy dětí do prvních ročníků základního vzdělávání ze zrušeného dosud platného jarního ( dubnového ) termínu opětovně již na zimní období. Konkrétně podle školského zákona v platném znění jednotlivé školy vyhlásí zápis k povinné školní docházce v rozpětí od 15. ledna do 15. února příslušného roku, jinými slovy termín je již „na spadnutí“.  Tato nová zákonná úprava, na níž mj. upozorňuji v rámci probíhajících metodických poraden věnovaných legislativním změnám účinným v průběhu loňského roku, respektive některé z nich začínají vstupovat v účinnost od 1. ledna 2026 a dále v jeho průběhu, je jistě ředitelům škol známa. Nicméně v tomto kontextu poukazuji a informuji o v úvodu avizovaném nálezu Ústavního soudu ČR, aby jej ředitelé dotčených škol měli možnost absorbovat a především adekvátně promítat do svých rozhodnutí vydávaných v rámci správního řízení o přijetí k základnímu vzdělávání, protože se přímo dotýká a úzce souvisí s letošním novým zákonným termínem zápisu, který bude aktuální velice záhy. 

Tím významným rozhodnutím Ústavního soudu ČR je jeho Nález Pl. ÚS 30/25, jímž bylo zrušeno ustanovení § 2 odst. 5 a 6 zákona č. 67/2022 Sb. o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace ve znění zákona č. 24/2025, a to již ke dni vyhlášení (!) nálezu Ústavního soudu, tedy k 17. prosinci 2025. Důsledek pro správní úvahu a rozhodovací praxi ředitelů základních škol jako správních orgánů a jádrem rozhodnutí Ústavní soudu ČR  je, že zrušená úprava zakládala tzv. zvláštní režim zápisu, který se měl konat až po řádném zápisu, konkrétně od 1. června do 15. července běžného roku a který se měl takto týkat jen cizinců v režimu tzv. dočasné ochrany dle zákona č. 65/2022 Sb. Tato popsaná zákonná konstrukce byla tedy Ústavním soudem zrušena. Napříště již tedy zvláštní pohlížení a posuzování  jedné vymezené skupiny účastníků řízení ve vzdělávání   n e n í  m o ž n é, protože bylo přijatelné jen přechodně a „akutně“ v přímé souvislosti s uprchlickou vlnou, nikoliv již v relativně stabilizované situaci.

V podrobnostech zájemce odkazuji na detailní odůvodnění výroku nálezu Ústavního soudu ČR, které je dostupné mj. na stránkách této instituce.

Přinášíme Vám kompletní nabídku plánovaných vzdělávacích akcí ve formě katalogu. Můžete jej tak využít pro plánování profesního rozvoje v nadcházejícím pololetí. Aktuální nabídku stále průběžně doplňujeme, vždy aktuální informace tedy naleznete na stránce Aktuální nabídka vzdělávání.

[dflip id=“16069″ type=“thumb“][/dflip]

Ve středu 3. prosince 2025 se v aule Obchodní akademie a VOŠ sociálně právní v Ostravě uskutečnila naše konference Jak (pře)žít v době umělé inteligence. Setkání přilákalo pedagogy, kteří se zajímají o nové trendy ve vzdělávání, dopady umělé inteligence na školní praxi i o praktické využití digitálních nástrojů ve výuce. Atmosféra celé akce byla velmi otevřená, inspirativní a zaměřená na skutečné potřeby škol.

Dopolední program zahájili zástupci KVIC a Moravskoslezského kraje. Po úvodních slovech ředitele KVIC Petra Nehasila a náměstka hejtmana Jana Veřmiřovského následoval blok odborných přednášek, který se věnoval různým aspektům moderního vzdělávání v době rychlého technologického rozvoje. Lucie Gregůrková z MŠMT představila podporu digitálních kompetencí učitelů a nástroje vznikající v rámci projektů AIDIG. Václav Maněna upozornil na proměnu kybernetických hrozeb v době, kdy útočníci stále častěji využívají umělou inteligenci, a představil konkrétní doporučení pro bezpečnou práci s digitálními nástroji. Josef Dašek z Google ukázal účastníkům, jak mohou s pomocí Gemini a NotebookLM urychlit a zefektivnit jejich každodenní práci.

Karel Klatovský z Microsoftu se ve svém příspěvku věnoval tomu, jak lze AI využívat jako každodenního kopilota pedagoga a jak moderní nástroje zjednodušují správu školních zařízení, překonávají jazykové bariéry nebo pomáhají s digitálním well-beingem. Petr Nepustil představil vzdělávací potenciál Minecraftu a ukázal, jak lze tímto interaktivním prostředím přiblížit žákům základy umělé inteligence i složitější témata informatiky. Lukáš Kubala z E-Bezpečí přiblížil problematiku sextingu, práci s reálnými případy a upozornil na rychle se šířící trend deep nudes. Ondřej Neumajer z NPI ČR hovořil o tom, jak mohou učitelé zvládat rychlé společenské i technologické změny, a nabídl strategie pro zachování psychické pohody v době, kdy se mění samotná povaha vzdělávání. Jaroslav Mašek se zaměřil na to, jak nepodlehnout nekritickému využívání generativní umělé inteligence a jaké výzvy před školami stojí při hledání vyváženého přístupu k jejím možnostem.

Odpolední část programu patřila praktickým workshopům, které umožnily pedagogům vyzkoušet si nové technologie a metody práce přímo v praxi. Probíhaly aktivity zaměřené na rozvoj digitálních kompetencí u mladších žáků, základy animace, robotiku a programování ve Scratchi, praktické využití Micro:bitu i moderní technologie včetně Copilota, školní verze Minecraftu či nástrojů Microsoft 365. Velký zájem vzbudil rovněž workshop věnovaný nástrojům Google Gemini a NotebookLM, které učitelům umožňují efektivně tvořit výukové materiály a pracovat s dokumenty prostřednictvím umělé inteligence.

Konference nabídla také doprovodný program v podobě stánků se školními a technologickými novinkami, možnost vyzkoušet si digitální nástroje přímo na místě a prostor pro sdílení nápadů a zkušeností mezi účastníky.

Poděkování patří všem účastníkům, přednášejícím i partnerům, kteří se na přípravě konference podíleli. Jejich otevřenost k inovacím, aktivní přístup a ochota sdílet své know-how jsou cenným impulzem pro další rozvoj vzdělávání v našem kraji.

Mini-konference Společně pro kvalitní praxi: Provázení studentů v mateřských školách byla zaměřena na otevření dialogu a posílení spolupráce mezi mateřskými školami a středními pedagogickými školami v oblasti odborné praxe studentů. Cílem bylo sdílet zkušenosti, navrhnout společná řešení a inspirovat se navzájem.

Úvodní blok zahájil Mgr. Jakub Svoboda, ministerský rada MŠMT, který se v týmu Matouše Bořkovce podílí na Reformě přípravy učitelů a učitelek. Jeho hlavní agendou je pokusné ověřování Systému podpory provázejících učitelů. Ve svém příspěvku Jakub Svoboda představil výsledky závěrečné evaluace pokusného ověřování Systému podpory provázejících učitelů a popsal jeho smysl a fungování v ostrém provozu.

Doc. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. z brněnské Masarykovy univerzity, navázala na úvodní příspěvek povídáním o hlavních změnách Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Zmínila kapitoly, které nově přibyly (např. Pedagogický tým školy, Návaznost předškolního a základního vzdělávání) či části, které byly odstraněny.

První blok ukončila Mgr. Alena Pokorná, která účastníkům na začátku svého příspěvku nabídla několik otázek k zamyšlení: Co by mělo dítě v MŠ zažít? S jakým přístupem by se mělo setkat? Kdo by měl být u toho? Jaké příležitosti k růstu mu nabídneme? Co z toho má na starosti pedagog? Jak vypadá prostředí, kde se dobře roste? Co nového se musíme naučit? Jaké vzdělávací strategie budeme potřebovat? A jak to všechno zvládneme?  Na základě odpovědí pak spolu s účastníky popsala ideální inovativní mateřskou školu.

Odpolední bloky zahájily příspěvky zástupců mateřských škol.

Mgr. Renáta Šťastná ze ZŠ a MŠ Kunín sdílela svou osobní reflexi jako učitelky mateřské školy o průběhu pedagogických praxí studentek různých typů škol. Popsala rozdílnou motivaci a připravenost praktikantek, se kterými se za svou kariéru setkala. Zdůraznila náročnost práce učitelky, která praktikantky vede a zároveň nese odpovědnost za chod třídy. Poukázala, kde vnímá, že spolupráce mezi školami a pedagogickými institucemi chybí.

Bc. Blanka Postulková pracuje jako ředitelka Mateřské školy v Kravařích. Odborné praxe studentek středních pedagogických škol v mateřských školách považuje za klíčovou součást jejich profesní přípravy. Vnímá, že aby praxe byly skutečně přínosné, je nezbytné, aby studentky dokázaly pracovat s Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání a využívaly jej při plánování, realizaci i hodnocení činností. Důležitá je také znalost metodik výtvarných, hudebních, tělesných, dramatických a dalších činností – které umožňují smysluplné propojení teorie a praxe.

Mgr. Stanislava Korcová je ředitelkou Mateřské školy Varenská v Ostravě. Motto jejího příspěvku vycházelo z revidovaného RVP PV 2025: „Učitel mateřské školy je svým chováním a jednáním VZOREM LIDSKOSTI.“ Představila tzv. Desatero, které vzniklo na základě zkušeností školy s realizacemi praxí, kdy docházelo k nejednotnosti úrovní chování a přístupu studentek/studentů. Příspěvek shrnul klíčové doporučení týkajících se reprezentace školy, vztahu k dětem, spolupráce s učitelkami, dodržování mlčenlivosti i udržování pozitivní pracovní atmosféry. Součástí prezentace byly konkrétní návrhy, jak Desatero využít v rámci přípravy na praxi, úvodního školení praktikantek/praktikantů či v materiálech pro provázející učitelky/učitele.

Posledním blokem konference byly příspěvky zástupců středních pedagogických škol.

Mgr. Romana Studýnková z Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy v Přerově Představila systém spolupráce školy s partnerskými mateřskými školami, způsoby vedení žáků během praxe i formy jejich hodnocení. Příspěvek také zhodnotil zapojení školy do pilotního ověřování Systému podpory provázejících učitelů.

Mgr. Lucie Gudrun Kajzarová, MBA pracuje na SZŠ sv. Anežky v Odrách. Představila, jak ve škole probíhají praxe v oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, a jak se do žáci zapojují. Dále L. Kajzarová shrnula účast v Pilotním programu, co škole tato zkušenost přinesla a jak je obohatila.

Konferenci ukončilo vystoupení Mgr. Marcely Strapkové Kročilové ze Střední pedagogické školy a Střední zdravotnické školy v Krnově. Paní Strapková Kročilová mluvila o zapojení školy do pilotního projektu provázejícího učitele, např. v letošním roce spolupracují s 18 učitelkami mateřských škol z Krnova a okolních obcí. Představila organizaci učební praxe, podělila se o dosavadní zkušenosti a také přinesla ukázat autentické reflektivní deníky, které si praktikanty vedou.

Jak konference rezonovala mezi účastníky?

„Skvěle uspořádaná akce na velmi vysoké úrovni, skvělý výběr lektorů, nové a cenné informace pro další pedagogický růst…“

„Pro mne měla konference obrovský přesah informační, lidský, s nabídkou směru a možností dalšího vzdělávání.“

„Krásný prostor, skvělá organizace, příjemné a plodné komunikační prostředí.“

Jaké byly konkrétní výstupy mateřských škol a zástupců středních pedagogických škol?

Otázka:

Najdu někde jaký je počet disponibilních hodin? Můžeme mít např. na 2. stupni ZŠ 4 disponibilní hodiny, které budeme věnovat volitelným předmětům a ostatní hodiny dáme do společného základu?

Odpověď:

Poměr počtu hodin věnovaných společnému základu k disponibilní časové dotaci není v RVP ZV vymezen, jeho stanovení je v kompetenci školy. Odvíjí se od konkrétních podmínek a možností školy. Podstatné je, že disponibilní časová dotace je určena pro nabídku vzdělávacího obsahu nad společný základ. Vymezením velmi nízkého počtu hodin pro tuto část učebního plánu škola sděluje, že vzdělávacího obsahu, který by dotvářel zaměření školy, vycházel ze zájmů žáků, umožnil jim spolupodílet se na volbě vzdělávacího obsahu i jeho realizaci, směřoval k utváření klíčových kompetencí, propojoval formální a neformální vzdělávání, využíval místo školy k propojení s děním na úrovni místní a regionální komunity apod. mnoho nenabízí. 

Obecná odpověď na otázku je tedy taková, že takové rozdělení není v rozporu s RVP ZV, naplňuje záměr, aby disponibilní časová dotace podporovala volbu ze strany žáka, ale rozsahem je minimalistická.

Na portálu Řízení školy vyšel náš článek o tom, jak se nám daří v rámci projektu TPA rozvíjet kulturu učení, spolupráci a sdílení zkušeností mezi pedagogy v rámci aktivity Škola jako učící se organizace.

Článek je přístupný pouze pro předplatitele, ale díky odkazu níže si jej můžete do 19. listopadu 2025 přečíst zcela zdarma: